Jedním z velkých omylů lidstva byl vynález dlouhatánského a drahého transportního tobogánu
pro hovínka, poháněného upravenou pitnou vodou, končícího v řece, nebo ještě předtím se zastávkou
v exkluzivní vířivce pořízené z našich daní, zvané čistírna. Ano, je to KANALIZACE ! Splachovací záchod spotřebuje a znečistí mnohonásobně více pitné vody, než kolik jsou jeho uživatelé schopni vypít! Při budování kanalizací těžká technika spálí jezera ropy, na potrubí a skruže padne spousta betonu a plastů. Cena domů a bydlení celkově je díky podobným nesmyslným investicím dražší než je nutné. Zasíťování pozemků vede k jejich zmenšování, aby se trochu ušetřilo, a tím trpí velikost zahrad a soukromí lidí. Splachování pitnou vodou s sebou nese další výdaje na vodné a stočné. Znečišťování životního prostředí a ochuzování půdy o živiny které se do ní měly vrátit bohužel zatím není započítáno.
A teď narovinu - opravdu chcete vydělávat a investovat peníze pro každé hovno?

    Ekologická toaleta chrání:
 - Pitnou vodu – neboť ji nezneužívá jako "levné" transportní médium pro naše fekálie a neznečišťuje s nimi povrchové a spodní vody
 - Půdu – neboť umožňuje prakticky 100% návrat (recyklaci) živin obsažených v potravě. Lidský trus obsahuje dusík + fosfor + draslík (NPK) s celou řadou dalších mikroprvků, které by se měly vrátit zpět do půdy. Je to velmi cenné hnojivo. Před aplikací na záhony je dobré ho zkompostovat. Ekologické záchody se tedy nazývají kompostovací. Některé kompostují rovnou, jiné jsou jen takovou přestupní stanicí před zahradním kompostem.

Přírodní koloběh látek je dokonalý a produkuje zdraví, průmyslový koloběh látek je přerušený a produkuje nemoci.

    Klasické kadibudky
    Ne, tento článek není propagací smradlavé kadibudky jak ji známe z vesnic nebo okolí chat. Nicméně vnější design, pokud jste se do něj již zamilovali, je možné použít. Ale místo jámy do které vše padá a pak smrdí, se umístí některý z níže uvedených druhů ekotoalety. A je to. Příčinou toho, že kadibudky zapáchají, je obvykle anaerobní rozklad přemokřené směsi. Anaerobní znamená bez přístupu vzduchu = hnití. Aerobní rozlad je lepší a nesmrdí = tlení. K hnití dochází i ve slepené neprovzdušněné hromadě posekané trávy nebo v přemokřených kuchyňských odpadcích na kompostu. Celý problém hnití řeší kyslík. Je potřeba směs přimět k voňavému kompostování tím, že bude mít kyprou vzdušnou strukturu a vyvážený poměr dusíku a uhlíku. Více se dozvíte v jakékoliv dobré literatuře o kompostování. U ekotoalet například pomůže separovat moč od fekálií. Velmi to zvýší kapacitu toalet a sníží potřebu údržby (vynášení). Ideální je, když se ještě přidává nějaký nadýchaný organický materiál, jako třeba piliny, listí, sláma nebo drcený papír. Nuž, čtěte dále...

   Vysoušecí ekotoalety
    Za pomoci vyhřívací cívky je obsah vysušován, větrák odsává veškerý zápach větracím potrubím vyvedeným ven stropem nebo zdí. Je-li kontejner plný, prostě se jen jeho vysušený obsah zakompostuje. Moč je odvedená pryč, nejlépe do vsakovací jámy na zahradě nebo do kořenové čistírny.  Spotřeba: 3,5-5 kWh/24h  Kapacita: dle typu, obvykle 4 osoby = 2 měsíce nepřetržitého provozu bez obsluhy. Nevýhody: veliká spotřeba elektřiny (pokud je z neobnovitelných zdrojů tak  je provoz neekologický), poměrně vysoká cena. Jsou typy toalet vhodné na místa bez elektřiny. Stačí jen 12V, větrák pracuje i na levné solární napájení nebo na baterie. Chybí vysoušecí topná spirála, obsah tolik nevysychá, ale nesmrdí to. Odvod moči může být ve všech případech proveden napojením  na domácí splaškový systém (dřez, umyvadlo, sprcha atd.), vsakem přes půdní filtr (min 12m od studny) nebo do zásobníku (tank, septik apod.). Moč ze separačních toalet je prakticky sterilní a dá se použít přímo k zálivce po namíchání s čistou nebo i šedou odpadní vodou – v poměru asi 1:8. V moči je obsaženo více živin než ve fekáliích! 

    Clivus multrum, Clivus Ekoster
    Dvoupatrový „opravdu kompostovací“ záchod. Jedná se o 80 let starý švédský patent. Zatímco v malých separačních toaletách probíhá pouze „uskladnění“ které oddaluje vynesení na kompost, velké typy ve stylu Clivus Multrum rovnou z lidských exkrementů vyrábějí vysoce kvalitní kompost. Ten se ze zásobníku vybírá jen jednou za několik let, někdy i za 10 až 30 let… podle typu. Dobře zkompostovaný odpad nesmrdí a je hygienicky nezávadný. Díky kompostovacímu procesu, který neustále významně zmenšuje objem hmoty, se do zásobníku např. o velikosti roční dávky exkrementů vejde těchto dávek 20. Zásobník tedy vystačí na 20 let. Bylo by však škoda ho nevybírat, je to skvělé hnojivo na pěstování čehokoliv.Clivus Ekoster je české výroby - "moderní konstrukce kontejneru toalety z polypropylenu prý zajišťuje maximální těsnost a dlouhodobou životnost bez vlivu na komfort bydlení. Tím je umožněna instalace a kultura používání podobná dnes již klasickým WC. Příklady použití: chaty, chalupy, zemědělské usedlosti, horské chaty, samostatně stojící objekty, rodinné domky, kempy, tábořiště,ekosídliště, demonstrační objekty ekologického charakteru, staveniště, sklady, hlídací objekty.". Výrobce: Ekona spol.s.r.o. www.ekona.cz

    Pilinová ekotoaleta
    Je to to nejjednodušší, nejlevnější a přitom plně funkční řešení pro každou příležitost, pokud vám nevadí pravidelně 1-2x do týdne záchod vynášet a starat se o kompost. Piliny jsou v tomto případě klíčem úspěchu, musí jimi být posypána každá „dávka“. Piliny fungují jako biofiltr, brání jakémukoliv zápachu. Dokonale sají moč a vysušují obsah, proto není podmínkou mít zde odvod moči. Při provozu dle pravidel to nesmrdí, ale při vynášení na kompost celá pilinová "bábovička" páchne močí. Dá se na to zvyknout, pro většinu lidí to není problém. Moč urychlí svým dusíkem zkompostování pilin. Ale pokud vám moč vadí, můžete si pořídit například jednoduchou ekotoaletu Privy s odvodem moči - tekutý odpad je odváděn do vsaku nebo do nádrže, tuhý odpad se skladuje v pevnostním pytli. Lze vynechat pytel a přidávat piliny a máte piliňák s odvodem moči. 

    Vlevo je ekotoaleta Privy s odvodem moči. Vpravo je ukázka výroby pilinové ekotoalety (bez odvodu moči). Je to velmi snadné - 1. Vyrobíme otevíratelnou bedýnku, do které dobře pasuje větší (nejlépe 20 litrové) plastové vědro. 2. Přimontujeme na horní desku s dírou prkénko a víko z bývalé splachovací toalety (odstraníme špunty ze spodní strany prkénka) 3. Používáme a zasypáváme pilinami. Poklop nemusí dokonale těsnit, je jen pro estetiku. Tím skutečným poklopem je posypový materiál. Na horních fotkách je piliňák vybaven ještě na vnitřním boku bedny malým elektrickým ventilátorem vyvedeným skrz stěnu ven. Výhoda je v tom, že odsaje pachy ve chvíli, kdy jste třeba dva dny pryč, ekotoaleta není vynesená a horní piliny by mohly nasáknout a začít zapáchat -pravidelné použití a zasypávání potřebu větráčku eliminuje. Schema výroby piliňáku i mnohé prvotní inspirace pro tento článek pocházejí z báječné a vtipné knihy The Humanure Handbook, autor Joseph Jenkins.  Tuto knihu všem vřele doporučuji, v angličtině ji autor šíří zdarma, stáhnout si ji můžete z odkazu na konci stránky.

    Největší překážkou pro rozšíření kompostovacích záchodů je tzv. fecofobie. Někteří lidé mají panický strach z nebezpečných patogeních bakterií šířených fekáliemi. Navíc je toto téma „společensky nevhodné“. Mnoho vesnic a některá malá města přitom stále pouští veškeré fekálie do vodních toků. Přitom je dokázáno, že různé bakterie a zárodky nemocí přežívají ve vodním prostředí (kanalizace, stoky, řeky, čistírny), ale nejsou schopné přežít v kompostu. Kompostování lidského trusu je ta nejhygieničtější, nejlevnější a nejužitečnější varianta. Nejsou potřeba miliardové investice do kanalizací a čistíren.

    Citát: „Současná věda si uvědomila, že nejúrodnější hnůj je ten lidský. Číňané to vědí už dávno. Žádný čínský rolník se nevrací z města bez věder naplněných tím, co my nazýváme odpadem. Díky lidskému hnoji je půda v Číně stále tak mladá jako za dob Abrahámových. Žádné guano není tak úrodné jako zbytky z města. Velké město je velký zdroj mrvy. Využít město ke zúrodnění venkova – to by byl úspěch. Naše výkaly mají cenu zlata. Co děláme s tímto zlatem? Vyléváme ho do hlubin. S velkými náklady vysíláme konvoje lodí k Jižnímu pólu pro výkaly tučňáků a buřňáků, zatímco nevyčíslitelné bohatství, které máme po ruce, vyléváme do moře. Tušíš co všechno ten podzemní proud smrdutého kalu skrytý pod chodníkem v sobě skrývá? Skrývá kvetoucí louku, zelenou trávu, majoránku a šalvěj, drůbež a dobytek, provoněné seno a zlaté obilí, chléb na tvém stole, tvé potěšení, tvůj život... Taková je vůle mystického Tvoření — transformace na zemi a převtělování v nebi... Přijmi to a bohatství tě nemine. Ignoruj to, vyhoď to bohatství a mysli, že jsem blázen. To bude koruna tvé hlouposti. Současný systém škodí. Záměr je dobrý, výsledek smutný. Lidé si myslí, uklízíme město, zatím oslabují populaci. Kanalizace je omyl. (Victor Hugo, Bídníci (1867) )

    Shit-pit
    poslední a opravdu už nejjednodušší variantou je "běhání s rýčem". To je praktické když na pozemku, v přírodě či na zahradě není žádná toaleta. Vykopete malou díru, kterou po sobě hned zasypete. Je to super ekologické a zdravé (pokud u toho nenastydnete nebo vás nebolí klouby při dřepění). Zažijete harmonii s tím, jak to příroda původně zmýšlela. Pro pravidelné "výběhy" se vyplatí vykopat větší příkop nebo drážku, nad kterou si dřepnete a do které umisťujete své zúrodňovací příspěvky. Pokaždé je zasypete malou lopatkou vykopané hlíny- nejsou vidět a nic není cítit. Papír tam házíte též, můžete mít poblíž i vodu. Na umývání, místo bidetu, se doporučuje plastová lahev s dírkou ve víčku.
Ve finále je drážka plná a vykopete vedle jinou. Takto lze brzy zúrodnit celý budoucí záhon na zeleninu. Důležité je mít u toho soukromí. A aby to nevyhrabávali případní pejsci. Pomůže přenosná budka nebo neprůhledná ohrádka. Tato metoda se dá s úspěchem použít i na velkých akcích v přírodě, je ze všech hledisek přijatelnější nežli hnusné chemické toalety s modrou tekutinou.

 

Harmonickému vylučování v rámci uzavřených přírodních koloběhů zdar!

Zpět na úvodní stránku