Větší než zahrada, menší než farma, krásnější než sad a úrodnější než pole.

Design RS  Přírodní hospodaření Inspirace  Kurzy  Kontakt

Luční fáze s mladými dřevinami

        Když první roky kosíme povrch celého statku nejméně jednou ročně, ideální dvakrát až třikrát ročně, vzniká nám postupně krásná louka i když jsme ji tam předtím nevyseli. Není tak pestrá jako ta vysetá, ale i tak je hezká.

        Mezitím provádíme výsadby dřevin, vše co kolem nich pokosíme můžeme nahrabat do blízkého prostoru kolem nich jako mulč. Louka je pestřejší, když není na půdě bohaté na živiny, dřeviny naopak živiny potřebují. Kosením a mulčováním živiny ideálně rozdělíme - odebíráme je louce a přidáváme dřevinám. Loukám které chceme nechat trvale necháme v designu větší slunný prostor, tam kde budou jednou koruny stromů a stín může růst též louka, jen se v ní vytvoří jiné složení druhů, nebo tam pak zamulčujeme a do mulče vysadíme půdokryvné a jiné i větší trvalky, které narozdíl od louky nemusíme nikdy kosit. K tomu se přidají ještě keře a cestičky, takže louky z pod stromů v jedlém lese můžeme úplně vytlačit. Ale to ještě bude pár let trvat, než se do té fáze dostaneme.

Vysazujeme na statku skupiny dřevin :

- původní druhy keřů do živých plotů

- lesní stromy do větrolamů, do lesa a remízku, můžeme s nimi počítat i pro kopicování na dřevo

- ovocné stromy jako kostru do jedlého lesa

- plodící a dusík produkující keře do jedlého lesa a kolem záhonů v ekozahradní části

- plodící stromy do tvrdého sadu (ořešáky, kaštanovníky,...) plus dusík produkující stromy a keře na jejich podporu

- školka a matečnice - pokud chcete množit a rozpěstovávat pravokořenné stromy, množit hřížením či semeny

 

 

Díky kosení začínají být "brutální" plevely vystřídány těmi zajímavějšími. Ale stále je to velmi přechodová fáze, trochu chaos, a to co zde vyroste letos, tu již příští rok zřejmě neuvidíte. Kosit volné plochy, mulčovat dřeviny a vysazovat stále další. To je jediný recept pro tuto přeměnu z holého pole na rajskou zahradu.


Pokud jste louku vyseli z pestré směsi semen lučních květin, druhým a třetím rokem to začne vypadat tako jako na těchto fotkách níže. Prvním rokem je to spíše složené jen z plevele, který je třeba pokosit vždy, když dosáhne výšky 20cm. On louce prospívá tím že tam je, ale kdybychom ho nechali vyrůst moc, dusil by mladé rostlinky.

 

 

        První kosení se každý rok provádí, když kvetou kopretiny. Působí to dost násilně, ale loukám to dělá dobře. 

        Na fotkách to vypadá, že jsou to velké květnaté louky, ale nejsou. Jsou to pouze malé obdélníky, maximálně 5x3m velké, a kolem je jen kosený plevel. Toto luční osivo jsem doséval až dva roky po posledním orání, tak jsem musel plochy pro výsev zrýt a pohrabat, aby byla čistá půda, do které se dají semena rozhodit a hráběmi mírně zahrnout půdou. 

  
Toto je osivo květnaté louky od Planty naturalis, myslím že směs "Česká květnice".

        Permakulturisté obvykle neryjí, je to jen nouzová možnost pro založení nového ekosystému. Sít do zapojeného plevelného porostu nebo trávy by skončilo nezdarem, většina rostlin by nevzešla. Když plevel začne z půdy růst společně s lučními květinkami, tak si s ním už snadno poradí (když to vše kosíte). Příprava půdy rytím však byla pracná, a nechtěl jsem najímat traktor na rozorání, tak jsem po jedné části statku udělal jen asi deset takových malých "záhonů" pro louky.

        Zpětně, po čtyřech letech od výsevu vidím, že to byla dobrá volba a stačilo to. Luční květiny se z těchto obdélníkových fleků samy šíří do okolí odnožemi i semeny. Nejaktivnější jsou kopretiny, těch je všude mraky. Pár let zůstanou na jednom místě, pak se přesouvají (samy sobe vypudí látkami které vylučují do půdy) a nechávají za sebou pestřejší louku. Ušetříte tím i za osivo. Na dalším pozemku jsem již sel plošně přímo do čerstvě zorané a uvláčené půdy, což je snazší. Ale opět - květnatou louku sejte jen tam, kde má zůstat trvale, jinak je jí škoda. Do míst kde má bý jednou jezírko nebo dům nemusíte sít nic. Tam kde plánujete záhony nebo jedlý les je zase lepší sít zelené hnojení produkující do půdy dusík.


Text a foto: Jaroslav Svoboda, 2011

Design RS  Přírodní hospodaření Inspirace  Kurzy  Kontakt

Zpět na úvodní stránku

"Je to umění s láskou a pokorou pečovat o Zemi jako o nádhernou zahradu ... 
... umění, které po dlouhou dobu spalo v našich srdcích"