Životní poslání

    Každý z nás je jiný. Někdo rád hraje na housle, někdo rád kosí kosou, někdo rád vynalézá technické zázraky, někdo obchoduje a někdo medituje nebo pracuje s lidmi. Pojem "životní poslání" pro mne neznamená nějakou předem přesně nalinkovanou čáru, které se musíte držet. Je to tah duše, volání které nás vzrušuje a rozradostňuje, když ho slyšíme a jdeme za ním. Nevím až tak přesně jak to je, ale věřím, že než jsme se narodili na tento svět, měli jsme tam někde nahoře konkrétní záměr, důvod sem přijít a něco tady udělat. Říká se, že pozemské roviny jsou husté (to jsou), myšleno energeticky, takže nám někdy dá hodně práce se rozpomenout na to, co nás sem přivádí. Počínaje porodem jak ho většina z nás "zažila" (toto téma zmíním ještě jinde) jsou nám kladeny překážky v bytí sebou samými. Mnozí lidé prožili život, aniž by své vnitřní volání měli možnost následovat. Upřímě řečeno, tento společenský systém by neexistoval ve formě v které je, kdyby lidé byli svobodní a následovali svá životní poslání.

    Také si myslím, že máme taková poslání, která se navzájem doplňují a mohou vytvářet doslova orchestry synchronních událostí. Z čehokoliv co nyní existuje, z jakékoliv reality, můžeme naším propojením vytvořit na Zemi ráj. Zkuste si představit orchestr, který má noty na tu nejnádhernější skladbu, ale chybí mu většina hudebníků. Takovému orchestru se dříve lidé smáli. Sem tam se někdo nový přikulhal, sahal třeba po houslích, ale podklesly mu nohy a spadl vedle stoličky... Ti kteří tam čekali, připravení hrát tu nejkrásnější skladbu, si jen zklamaně povzdechli. Sice hráli jak mohli, ale mnoho nástrojů chybělo. Pokud chceme žít ve světě jaký si představujeme, je opravdu důležité, abychom každý převzali zodpovědnost za to, že se udržíme na nohou a zahrajeme svou část tak, jak je potřeba. To co se právě děje je to, že přichází jeden schopný virtuoz za druhým, každý přesně na své místo pro které se narodil (i to místo vzadu které není moc vidět může být hodně slyšet) a hudba začíná znít krajem. A co vy, jste připraveni? Pokud ještě ne, co je další krok přibližující vás k vaší virtuozitě? Dovedete si představit, jak otřese světem, až v plné síle, s nejlepšími nástroji, nastoupí kompletní sestava a spustí v přímém přenosu hudbu, jakou ještě nikdy nikdo neslyšel? Přežilé struktury se otřesou v základech, novému se uvolní cesta. Starým zatuchlým domům popraskají okenní tabulky, některé barabizny spadnou, semínka která ležela ladem a čekala na impulz začnou klíčit a světlo hvězd které si jen tak zářily ve tmě se začne navzájem propojovat... no, možná jsem se nechal krapet poeticky unést, ale bude to stát za to :-). Možná jste už pochopili, že tohle čtete právě proto, že vaše místo je nenahraditelné, originální. Ten orchestr není jeden, je jich spousty. Někdo vás může napodobovat nebo za vás ze sousední vesnice zaskakovat, ale vaše místo je volné, dokud na něm nebudete stát vy!

     A co když nevím co to je?
    V dnešní době máme určitá měřítka hodnot, která určují, jestli to co děláte je důležité, hodnotné, nebo bezcenné. Manažeři velkých firem jsou vážení, kojící matka na lavičce může mít v porovnání s nimi menší prestiž. Ale popravdě - může to být úplně obráceně. Dobře vychovat své dítě může být stejně důležité životní poslání, jako propagovat zdravé jídlo, vytvářet nějaké umění, učit, sázet stromy nebo zpravovat zuby. I manažer, automobilový designér nebo bankéř může již žít své poslání, transformace je potřebná ve všech kruzích, nerad bych vytvářel nějaké předsudky tím, že některé lidské činnosti trochu pomlouvám. Všechno co přináší na svět více světla může být životním posláním, v jakémkoliv oboru, a nemusí to být vůbec veřejně vidět. Ale může. Rada jak najít své životní poslání je jednoduchá - "Následujte svou radost". Dělejte co vás baví, netlačte se svou myslí do spekulací, nenechte se převálcovat argumenty z okolí ani vzorci ze své výchovy. To se někdy lehko řekne, v praxi to ale ne každý tak snadno odhalí. Stává se, že snadněji vidíme bloky druhých, než ty své. Pokud vás něco brzdí a nevíte co, nebo víte co a nevíte co s tím, je načase začít na sobě pracovat a tu skládku starých přesvědčení, strachů a fiktivních omezení vyklidit. Stojí to zato. Ačkoliv je možné žít podřízený, ušlápnutý, egoistický, neprobuzený, nebo nenaplněný život až do smrti, je to nuda, není to inspirativní a v hloubi duše to každého takového člověka štve. Různé závislosti jako jsou alkohol, drogy, cukr, přejídání, workoholismus, hromadění věcí, sex bez lásky a tak podobně slouží jako chabé náhražky za naplněný životní potenciál. Přitom nikdy není pozdě, dokud dýcháme, můžeme všechno změnit. Stáří ani nemoc není výmluva, ba naopak. Nalezení své nejvyšší cesty obvykle život prodlouží, nemoci odcházejí a radost a "šťáva" přicházejí. Hojnost finanční i v jiných oblastech se lepí na paty jako bonus. Líbí se mi pořekadlo, nevím kdo ho vymyslel, že "Bohu peníze nikdy dojít nemohou". A nejde jen o peníze. Kdo dělá to co je to jeho/její, automaticky si přitahuje i zabezpečení všech svých potřeb. Viděl jsem to na mnoha lidech kteří se odvážně pustili tam kam je srdce táhlo, a všichni se prostě mají dobře, aniž by předem měli vymyšleno jak to přijde. Přílišné přemýšlení a zvažování všech detailů je pouze továrnou na strachy a obavy, mysl totiž vlastně nic neví, správná rozhodnutí přicházejí obvykle odjinud (viz www.humandesign.cz).

Zpět na úvodní stránku